dědečkův

Czech

Etymology

From dědeček +‎ -ův.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛdɛt͡ʃkuːf]

Adjective

dědečkův

1. possessive of dědeček: grandfather's

Declension

Declension of dědečkův (possessive)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dědečkův		dědečkova	dědečkovo
genitive	dědečkova		dědečkovy	dědečkova
dative	dědečkovu		dědečkově	dědečkovu
accusative	dědečkova	dědečkův	dědečkovu	dědečkovo
locative	dědečkově, dědečkovu		dědečkově	dědečkově, dědečkovu
instrumental	dědečkovým		dědečkovou	dědečkovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dědečkovi	dědečkovy		dědečkova
genitive	dědečkových
dative	dědečkovým
accusative	dědečkovy			dědečkova
locative	dědečkových
instrumental	dědečkovými

Further reading

• “dědečkův”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)