dějepisectví

Czech

Etymology

From dějepisec +‎ -ctví.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛjɛpɪsɛt͡stviː]
• Hyphenation: dě‧je‧pi‧sec‧tví
• Rhymes: -ɛtstviː

Noun

dějepisectví n

1. historiography

   Synonym: historiografie

Declension

Declension of dějepisectví (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	dějepisectví	dějepisectví
genitive	dějepisectví	dějepisectví
dative	dějepisectví	dějepisectvím
accusative	dějepisectví	dějepisectví
vocative	dějepisectví	dějepisectví
locative	dějepisectví	dějepisectvích
instrumental	dějepisectvím	dějepisectvími

Further reading

• “dějepisectví”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “dějepisectví”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dějepisectví”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)