doletět

Czech

Etymology

From do- +‎ letět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdolɛcɛt]

Verb

doletět pf (imperfective letět)

1. to fly as far (as sth), to reach (sth)
2. to arrive (a plane)

   Synonym: přiletět

Conjugation

Conjugation

Infinitive	doletět, doletěti	Active adjective	doletěvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	doletím	doletíme	—	doleťme
2nd person	doletíš	doletíte	doleť	doleťte
3rd person	doletí	doletí	—	—

The verb doletět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	doletěl	doletěli	—	—
masculine inanimate		doletěly		—
feminine	doletěla		—
neuter	doletělo	doletěla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	doletěv
feminine + neuter singular	—	doletěvši
plural	—	doletěvše

Related terms

• dolétat

 

Further reading

• doletěti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• doletěti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• doletět in Internetová jazyková příručka