doprovázet

Czech

Etymology

From do- +‎ provázet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdoprovaːzɛt]

Verb

doprovázet impf

1. imperfective form of doprovodit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	doprovázet, doprovázeti	Active adjective	doprovázející
Verbal noun	doprovázení	Passive adjective	doprovázený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	doprovázím	doprovázíme	—	doprovázejme
2nd person	doprovázíš	doprovázíte	doprovázej	doprovázejte
3rd person	doprovází	doprovázejí, doprovází	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive doprovázet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	doprovázel	doprovázeli	doprovázen	doprovázeni
masculine inanimate		doprovázely		doprovázeny
feminine	doprovázela		doprovázena
neuter	doprovázelo	doprovázela	doprovázeno	doprovázena

Transgressives	present	past
masculine singular	doprovázeje	—
feminine + neuter singular	doprovázejíc	—
plural	doprovázejíce	—

Further reading

• doprovázeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• doprovázeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• doprovázet in Internetová jazyková příručka