dubnín

See also: dubnin

Icelandic

Chemical element
Db
Previous: rutherfordín (Rf)
Next: seborgín (Sg)

Noun

dubnín n (genitive singular dubníns, no plural)

1. dubnium (chemical element)

Declension

declension of dubnín

n-s	singular
	indefinite	definite
nominative	dubnín	dubnínið
accusative	dubnín	dubnínið
dative	dubníni	dubníninu
genitive	dubníns	dubnínsins