duchaplnost

Czech

Etymology

From duchaplný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈduxapl̩nost]

Noun

duchaplnost f

1. brilliance (smartness)
2. ingenuity

   Synonym: vynalézavost

3. wittiness

Declension

Declension of duchaplnost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	duchaplnost	duchaplnosti
genitive	duchaplnosti	duchaplností
dative	duchaplnosti	duchaplnostem
accusative	duchaplnost	duchaplnosti
vocative	duchaplnosti	duchaplnosti
locative	duchaplnosti	duchaplnostech
instrumental	duchaplností	duchaplnostmi

Further reading

• “duchaplnost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “duchaplnost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “duchaplnost”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)