dvoujazyčný

Czech

Etymology

From dvou- +‎ jazyk +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdvou̯jazɪt͡ʃniː]

Adjective

dvoujazyčný

1. bilingual

   Synonym: (more common) dvojjazyčný

Declension

Declension of dvoujazyčný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dvoujazyčný		dvoujazyčná	dvoujazyčné
genitive	dvoujazyčného		dvoujazyčné	dvoujazyčného
dative	dvoujazyčnému		dvoujazyčné	dvoujazyčnému
accusative	dvoujazyčného	dvoujazyčný	dvoujazyčnou	dvoujazyčné
locative	dvoujazyčném		dvoujazyčné	dvoujazyčném
instrumental	dvoujazyčným		dvoujazyčnou	dvoujazyčným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dvoujazyční	dvoujazyčné		dvoujazyčná
genitive	dvoujazyčných
dative	dvoujazyčným
accusative	dvoujazyčné			dvoujazyčná
locative	dvoujazyčných
instrumental	dvoujazyčnými

Further reading

• dvoujazyčný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dvoujazyčný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989