erár

Czech

Etymology

From Latin aerarium (“state treasury”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɛraːr]
• Hyphenation: erár

Noun

erár m inan

1. (colloquial) state treasury, state property, state administration

   Policista si při udělování pokut občas přilepšil na úkor eráru.

   When issuing tickets, the policeman sometimes supplemented his income at the expense of the state.

Declension

Declension of erár (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	erár	eráry
genitive	eráru	erárů
dative	eráru	erárům
accusative	erár	eráry
vocative	eráre	eráry
locative	eráru	erárech
instrumental	erárem	eráry

Further reading

• “erár”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “erár”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “erár” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• “erár”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)