hřídel

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřiedel, from Proto-Slavic *grędelь. Cognate with Polish grządziel, Serbo-Croatian grédelj, Russian грядиль (grjadilʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̝iːdɛl]
• Rhymes: -iːdɛl

Noun

hřídel f or m inan

1. shaft, driveshaft

   hnací hřídel ― primary shaft

   vačkový/vačková hřídel ― camshaft

   klikový/kliková hřídel ― crankshaft

Declension

when feminine:

Declension of hřídel (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	hřídel	hřídele
genitive	hřídele	hřídelí
dative	hřídeli	hřídelím
accusative	hřídel	hřídele
vocative	hřídeli	hřídele
locative	hřídeli	hřídelích
instrumental	hřídelí	hřídelemi

when masculine:

Declension of hřídel (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hřídel	hřídele
genitive	hřídele	hřídelů
dative	hřídeli	hřídelům
accusative	hřídel	hřídele
vocative	hřídeli	hřídele
locative	hřídeli	hřídelích
instrumental	hřídelem	hřídeli

Related terms

• hřídelík
• hřídelový

 

Further reading

• hřídel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hřídel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hřídel in Internetová jazyková příručka