hanobitel

Czech

Etymology

From hanobit +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦanobɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: ha‧no‧bi‧tel

Noun

hanobitel m anim (feminine hanobitelka)

1. defamer, denigrator, detractor

Declension

Declension of hanobitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	hanobitel	hanobitelé
genitive	hanobitele	hanobitelů
dative	hanobitelovi, hanobiteli	hanobitelům
accusative	hanobitele	hanobitele
vocative	hanobiteli	hanobitelé
locative	hanobitelovi, hanobiteli	hanobitelích
instrumental	hanobitelem	hanobiteli

Related terms

• hanba f
• hanobení n
• hanobit impf

 

Further reading

• hanobitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hanobitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hanobitel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz