hlásič

Czech

Etymology

From hlásit +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlaːsɪt͡ʃ]

Noun

hlásič m inan

1. alarm, detector

   hlásič kouře ― smoke detector

Declension

Declension of hlásič (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hlásič	hlásiče
genitive	hlásiče	hlásičů
dative	hlásiči	hlásičům
accusative	hlásič	hlásiče
vocative	hlásiči	hlásiče
locative	hlásiči	hlásičích
instrumental	hlásičem	hlásiči

Noun

hlásič m anim

1. annunciator

Declension

Declension of hlásič (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	hlásič	hlásiči
genitive	hlásiče	hlásičů
dative	hlásičovi, hlásiči	hlásičům
accusative	hlásiče	hlásiče
vocative	hlásiči	hlásiči
locative	hlásičovi, hlásiči	hlásičích
instrumental	hlásičem	hlásiči

Related terms

• hlásící

 

Further reading

• hlásič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hlásič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hlásič in Internetová jazyková příručka