hliněný

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *gliněnъ. Equivalent to hlína +‎ -ěný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlɪɲɛniː]

Adjective

hliněný

1. earthen

Declension

Declension of hliněný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	hliněný		hliněná	hliněné
genitive	hliněného		hliněné	hliněného
dative	hliněnému		hliněné	hliněnému
accusative	hliněného	hliněný	hliněnou	hliněné
locative	hliněném		hliněné	hliněném
instrumental	hliněným		hliněnou	hliněným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	hlinění	hliněné		hliněná
genitive	hliněných
dative	hliněným
accusative	hliněné			hliněná
locative	hliněných
instrumental	hliněnými

Further reading

• “hliněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “hliněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hliněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)