hodnostář

Czech

Etymology

From hodnost +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦodnostaːr̝̊]

Noun

hodnostář m anim (female equivalent hodnostářka)

1. official (office holder invested with powers and authorities)

   církevní hodnostář ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of hodnostář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	hodnostář	hodnostáři
genitive	hodnostáře	hodnostářů
dative	hodnostářovi, hodnostáři	hodnostářům
accusative	hodnostáře	hodnostáře
vocative	hodnostáři	hodnostáři
locative	hodnostářovi, hodnostáři	hodnostářích
instrumental	hodnostářem	hodnostáři

See also

• funkcionář

Further reading

• “hodnostář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “hodnostář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hodnostář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)