hramótka

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣramoːtka/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦramu̯otka/

Noun

hramótka f

1. diminutive of hramota

Declension

Declension of hramótka (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	hramótka	hramótcě	hramótky
genitive	hramótky	hramótkú	hramótek
dative	hramótcě	hramótkama	hramótkám
accusative	hramótku	hramótcě	hramótky
vocative	hramótko	hramótcě	hramótky
locative	hramótcě	hramótkú	hramótkách
instrumental	hramótkú	hramótkama	hramótkami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hramótka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění