hrdost

Czech

Etymology

From hrdý +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̩dost]

Noun

hrdost f

1. pride (sense of one's own worth, and abhorrence of what is beneath or unworthy of one)

Declension

Declension of hrdost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	hrdost	hrdosti
genitive	hrdosti	hrdostí
dative	hrdosti	hrdostem
accusative	hrdost	hrdosti
vocative	hrdosti	hrdosti
locative	hrdosti	hrdostech
instrumental	hrdostí	hrdostmi

See also

• pýcha f

Further reading

• hrdost in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hrdost in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hrdost in Internetová jazyková příručka