impertinentní

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɪmpɛrtɪnɛntɲiː]
• Hyphenation: im‧per‧ti‧nent‧ní

Adjective

impertinentní

1. impertinent

Declension

Declension of impertinentní (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	impertinentní		impertinentní	impertinentní
genitive	impertinentního		impertinentní	impertinentního
dative	impertinentnímu		impertinentní	impertinentnímu
accusative	impertinentního	impertinentní	impertinentní	impertinentní
locative	impertinentním		impertinentní	impertinentním
instrumental	impertinentním		impertinentní	impertinentním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	impertinentní	impertinentní		impertinentní
genitive	impertinentních
dative	impertinentním
accusative	impertinentní			impertinentní
locative	impertinentních
instrumental	impertinentními

Related terms

• See tenor

• impertinence

 

See also

• drzý

Further reading

• “impertinentní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “impertinentní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989