kózle

See also: kozle, koźle, koźlę, and Koźle

Old Czech

Etymology

From kozel +‎ -ě.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkoːzlɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈku̯ozlɛ/

Noun

kózle n (diminutive kozlátko)

1. kid (young goat)

Declension

Declension of kózle (t-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kózle	kózletě	kózlata
genitive	kózlete	kózlatú	kózlat
dative	kózleti	kózlatma	kózlatóm
accusative	kózle	kózletě	kózlata
vocative	kózle	kózletě	kózlata
locative	kózleti	kózlatú	kózletech
instrumental	kózletem	kózlatma	kózlaty

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• kozlec
• kozlenec
• kozlík

 

Descendants

• Czech: kůzle

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kózle”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění