křěpelicě

Old Czech

Etymology

From křěpel +‎ -icě.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkr̝̊i̯ɛpɛlit͡si̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkr̝̊ɛpɛlit͡sɛ/

Noun

křěpelicě f

1. quail

Declension

Declension of křěpelicě (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	křěpelicě	křěpelici	křěpelicě
genitive	křěpelicě	křěpelicú	křěpelicí, křěpelic
dative	křěpelici	křěpelicěma	křěpeliciem
accusative	křěpelicu	křěpelici	křěpelicě
vocative	křěpelice	křěpelici	křěpelicě
locative	křěpelici	křěpelicú	křěpeliciech
instrumental	křěpelicú	křěpelicěma	křěpelicěmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “křěpelicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění