křikava

Old Czech

Etymology

křikati +‎ -ava.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkr̝̊ikaʋa/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkr̝̊ikava/

Noun

křikava f

1. scream, yelling

Declension

Declension of křikava (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	křikava	křikavě	křikavy
genitive	křikavy	křikavú	křikav
dative	křikavě	křikavama	křikavám
accusative	křikavu	křikavě	křikavy
vocative	křikavo	křikavě	křikavy
locative	křikavě	křikavú	křikavách
instrumental	křikavú	křikavama	křikavami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “křikava”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění