kořenář

Czech

Etymology

From koření (“spice”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkor̝ɛnaːr̝̊]
• Rhymes: -ɛnaːr̝̊
• Hyphenation: ko‧ře‧nář

Noun

kořenář m anim (feminine kořenářka, related adjective kořenářský)

1. herbalist (someone who collects, treats or sells medicinal herbs)

Declension

Declension of kořenář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	kořenář	kořenáři
genitive	kořenáře	kořenářů
dative	kořenářovi, kořenáři	kořenářům
accusative	kořenáře	kořenáře
vocative	kořenáři	kořenáři
locative	kořenářovi, kořenáři	kořenářích
instrumental	kořenářem	kořenáři

Derived terms

• kořenářství

 

Related terms

• kořen
• kořenáč
• kořenit
• koření

 

Further reading

• kořenář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kořenář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989