koherence

Czech

Etymology

Borrowed from Latin cohaerentia.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkoɦɛrɛnt͡sɛ]

Noun

koherence f

1. (physics) coherence

Declension

Declension of koherence (soft feminine)

	singular	plural
nominative	koherence	koherence
genitive	koherence	koherencí
dative	koherenci	koherencím
accusative	koherenci	koherence
vocative	koherence	koherence
locative	koherenci	koherencích
instrumental	koherencí	koherencemi

Related terms

• koherentní
• koheze

 

Further reading

• koherence in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• koherence in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989