konfigurace

Czech

Etymology

From Latin configuro +‎ -ace.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkonfɪɡurat͡sɛ]
• Rhymes: -atsɛ

Noun

konfigurace f

1. (physics, chemistry) configuration, electron configuration

Declension

Declension of konfigurace (soft feminine)

	singular	plural
nominative	konfigurace	konfigurace
genitive	konfigurace	konfigurací
dative	konfiguraci	konfiguracím
accusative	konfiguraci	konfigurace
vocative	konfigurace	konfigurace
locative	konfiguraci	konfiguracích
instrumental	konfigurací	konfiguracemi

Related terms

• See fingovat

Further reading

• konfigurace in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• konfigurace in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• konfigurace in Internetová jazyková příručka