kongruence

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkoŋɡruɛnt͡sɛ]

Noun

kongruence f

1. (mathematics) congruence (two numbers' giving the same remainder when divided by some given number)

Declension

Declension of kongruence (soft feminine)

	singular	plural
nominative	kongruence	kongruence
genitive	kongruence	kongruencí
dative	kongruenci	kongruencím
accusative	kongruenci	kongruence
vocative	kongruence	kongruence
locative	kongruenci	kongruencích
instrumental	kongruencí	kongruencemi

Further reading

• “kongruence”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kongruence”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• kongruence in Akademický slovník cizích slov, 1995, at prirucka.ujc.cas.cz