kormoucení
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Noun edit
kormoucení n
Declension edit
Declension of kormoucení (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | kormoucení | kormoucení |
genitive | kormoucení | kormoucení |
dative | kormoucení | kormoucením |
accusative | kormoucení | kormoucení |
vocative | kormoucení | kormoucení |
locative | kormoucení | kormouceních |
instrumental | kormoucením | kormouceními |
Further reading edit
- kormoucení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957