kroj

See also: krój and krôj

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kroj (“cut, style; attire”). By surface analysis, deverbal from krojit. See also krájet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkroj]
• Hyphenation: kroj

Noun

kroj m inan

1. national costume (folk dress)

Declension

Declension of kroj (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kroj	kroje
genitive	kroje	krojů
dative	kroji	krojům
accusative	kroj	kroje
vocative	kroji	kroje
locative	kroji	krojích
instrumental	krojem	kroji

Derived terms

• stejnokroj

 

Further reading

• “kroj”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kroj”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kroj”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)