lanitva

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *olnita.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɫaɲitʋa/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlaɲitva/

Noun

lanitva f

1. cheek

Declension

Declension of lanitva (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	lanitva	lanitvě	lanitvy
genitive	lanitvy	lanitvú	lanitev
dative	lanitvě	lanitvama	lanitvám
accusative	lanitvu	lanitvě	lanitvy
vocative	lanitvo	lanitvě	lanitvy
locative	lanitvě	lanitvú	lanitvách
instrumental	lanitvú	lanitvama	lanitvami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “lanitva”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění