máčet

See also: mācēt and macet

Czech

Etymology

Doublet of močit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmaːt͡ʃɛt]
• Hyphenation: má‧čet

Verb

máčet impf (perfective namočit)

1. to soak, to steep, to dip

   Synonyms: máchat, mokřit

   Velká voda břehy máčí. ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	máčet, máčeti	Active adjective	máčející
Verbal noun	máčení	Passive adjective	máčený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	máčím	máčíme	—	máčejme
2nd person	máčíš	máčíte	máčej	máčejte
3rd person	máčí	máčejí, máčí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive máčet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	máčel	máčeli	máčen	máčeni
masculine inanimate		máčely		máčeny
feminine	máčela		máčena
neuter	máčelo	máčela	máčeno	máčena

Transgressives	present	past
masculine singular	máčeje	—
feminine + neuter singular	máčejíc	—
plural	máčejíce	—

Derived terms

• máčení
• namáčet
• omáčet
• omáčka
• umáčet
• zamáčet

 

Further reading

• “máčeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “máčeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “máčet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)