máti

See also: Appendix:Variations of "mati"

Czech

Alternative forms

• máť

Etymology

Inherited from Old Czech máti, from Proto-Slavic *mati, from Proto-Indo-European *méh₂tēr.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmaːcɪ]
• Rhymes: -aːcɪ

Noun

máti f

1. (archaic or informal) mother

   Synonym: matka

Conjugation

Declension of máti (sg-only feminine in -i // soft zero-ending feminine irreg-stem)

	singular
nominative	máti
genitive	máti, mateře1
dative	máti, mateři1
accusative	máti, máteř1
vocative	máti, mateři1
locative	máti, mateři1
instrumental	mátí, máti, mateří1

¹Archaic.

Derived terms

• mateří
• pramáti

 

Further reading

• máti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• máti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• máti in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

• mátě, máť, máteř, mateř (later)
• matera (rare)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *mati, from Proto-Indo-European *méh₂tēr.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmaːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmaːci/

Noun

máti f

1. mother

Declension

Declension of máti (r-stem)

	singular	dual	plural
nominative	máti	mateři	matery
genitive	mateře	mateřú	mater
dative	mateři	mateřma	materám
accusative	mateř	mateři	matery
vocative	máti	mateři	matery
locative	mateři	mateřú	materách
instrumental	mateřú	mateřma	materami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: máti

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “máti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění