měřiti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *měriti. By surface analysis, miera +‎ -iti. Doublet of mieřiti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmi̯ɛr̝ici/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmjɛr̝ici/

Verb

měřiti impf

1. to measure

Conjugation

Conjugation of měřiti (class IV)

infinitive	supine	verbal noun
měřiti	měřit	měřenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	měřu	měřívě (-va)	měřím (-me/-my)	–	měřvě, měřivě (-va)	měřme, měřim (-me/-my)
2nd person	měříš	měříta	měříte	měř, měři	měřta, měřita	měřte, měřite
3rd person	měří	měříta	měřie	měř, měři	měřta, měřita	měřte, měřite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	měřich	měřichově (-va)	měřichom (-me/-my)	měřiech	měřiechově (-va)	měřiechom (-me/-my)
2nd person	měři	měřista (-šta)	měřiste (-šte)	měřieše	měřiešta (-sta)	měřiešte (-ste)
3rd person	měři	měřista (-šta)	měřichu	měřieše	měřiešta (-sta)	měřiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	měřil	měřila	měřili	měřen	měřena	měřeni
Feminine	měřila	měřile	měřily	měřena	měřeně	měřeny
Neuter	měřilo	měřile	měřila	měřeno	měřeně	měřena

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	měřě	měřiece		měřiv	měřivše
Feminine	měřieci			měřivši
Neuter	měřě, měřieci			měřiv, měřivši

Note: This table shows the most common forms of měřiti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• mieřiti

 

Descendants

• Czech: měřit

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “měřiti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění