mlynařík

Czech

Mlynařík

Etymology

From mlynář +‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmlɪnar̝iːk]

Noun

mlynařík m anim

1. Diminutive of mlynář
2. long-tailed tit

Declension

Declension of mlynařík (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	mlynařík	mlynaříci
genitive	mlynaříka	mlynaříků
dative	mlynaříkovi, mlynaříku	mlynaříkům
accusative	mlynaříka	mlynaříky
vocative	mlynaříku	mlynaříci
locative	mlynaříkovi, mlynaříku	mlynařících
instrumental	mlynaříkem	mlynaříky

Further reading

• mlynařík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• mlynařík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989