močení

Czech

Etymology

From močit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmot͡ʃɛɲiː]
• Hyphenation: mo‧če‧ní

Noun

močení n

1. verbal noun of močit
2. urination

Declension

Declension of močení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	močení	močení
genitive	močení	močení
dative	močení	močením
accusative	močení	močení
vocative	močení	močení
locative	močení	močeních
instrumental	močením	močeními

Further reading

• “močení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “močení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)