mocnění

Czech

Etymology

From mocnit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmot͡sɲɛɲiː]

Noun

mocnění n

1. verbal noun of mocnit
2. exponentiation

Declension

Declension of mocnění (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	mocnění	mocnění
genitive	mocnění	mocnění
dative	mocnění	mocněním
accusative	mocnění	mocnění
vocative	mocnění	mocnění
locative	mocnění	mocněních
instrumental	mocněním	mocněními

Further reading

• “mocnění”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)