mocninný

Czech

Etymology

From mocnina +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmot͡sɲɪniː]

Adjective

mocninný

1. (relational) power (product of equal factors)

   mocninný zákon ― power law

Declension

Declension of mocninný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mocninný		mocninná	mocninné
genitive	mocninného		mocninné	mocninného
dative	mocninnému		mocninné	mocninnému
accusative	mocninného	mocninný	mocninnou	mocninné
locative	mocninném		mocninné	mocninném
instrumental	mocninným		mocninnou	mocninným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	mocninní	mocninné		mocninná
genitive	mocninných
dative	mocninným
accusative	mocninné			mocninná
locative	mocninných
instrumental	mocninnými

Further reading

• mocninný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• mocninný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• mocninný in Internetová jazyková příručka