mrzet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech mrzěti, from Proto-Slavic *mьrzěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmr̩zɛt]

Verb

mrzet impf (perfective zamrzet)

1. to be sorry (with subject and object reversed)

   To opomenutí mě mrzí. ― I am sorry for that omission.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	mrzet, mrzeti	Active adjective	mrzící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	mrzím	mrzíme	—	mrzme
2nd person	mrzíš	mrzíte	mrz	mrzte
3rd person	mrzí	mrzí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mrzet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	mrzel	mrzeli	—	—
masculine inanimate		mrzely		—
feminine	mrzela		—
neuter	mrzelo	mrzela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	mrze	—
feminine + neuter singular	mrzíc	—
plural	mrzíce	—

Related terms

adverbs

• rozmrzele

 

adjectives

• mrzký
• mrzutý
• rozmrzelý

 

nouns

• mrzout
• mrzutost

 

verbs

• omrzet
• zamrzet

 

Further reading

• “mrzeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “mrzeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mrzet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)