nikl

Czech

Chemical element
Ni
Previous: kobalt (Co)
Next: měď (Cu)

Etymology

Borrowed from German Nickel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnɪkl̩]
• Hyphenation: ni‧kl
• Rhymes: -ɪkl̩

Noun

nikl m inan

1. nickel (element)

Declension

Declension of nikl (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	nikl	nikly
genitive	niklu	niklů
dative	niklu	niklům
accusative	nikl	nikly
vocative	nikle	nikly
locative	niklu	niklech
instrumental	niklem	nikly

Further reading

• nikl in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nikl in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nikl in Internetová jazyková příručka