obousměrný

Czech

Etymology

From obou- +‎ směr +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobou̯sm̩ɲɛrniː]

Adjective

obousměrný

1. two-way

Declension

Declension of obousměrný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obousměrný		obousměrná	obousměrné
genitive	obousměrného		obousměrné	obousměrného
dative	obousměrnému		obousměrné	obousměrnému
accusative	obousměrného	obousměrný	obousměrnou	obousměrné
locative	obousměrném		obousměrné	obousměrném
instrumental	obousměrným		obousměrnou	obousměrným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obousměrní	obousměrné		obousměrná
genitive	obousměrných
dative	obousměrným
accusative	obousměrné			obousměrná
locative	obousměrných
instrumental	obousměrnými

See also

• jednosměrný

Further reading

• “obousměrný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “obousměrný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989