odborář

Czech

Etymology

From odbory (“trade union”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodboraːr̝̊]
• Rhymes: -oraːr̝̊
• Hyphenation: od‧bo‧rář

Noun

odborář m anim (feminine odborářka, related adjective odborářský)

1. unionist, trade unionist

Declension

Declension of odborář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	odborář	odboráři
genitive	odboráře	odborářů
dative	odborářovi, odboráři	odborářům
accusative	odboráře	odboráře
vocative	odboráři	odboráři
locative	odborářovi, odboráři	odborářích
instrumental	odborářem	odboráři

Derived terms

• odborářství n

 

Related terms

• odbor m inan
• odborník m inan
• odborný
• odbory m inan pl

 

Further reading

• odborář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odborář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odborář in Internetová jazyková příručka