odpočinutý
Czech edit
Etymology edit
From odpočinut + -ý from the passive participle of the verb odpočinout.
Pronunciation edit
Adjective edit
odpočinutý (comparative odpočinutější, superlative nejodpočinutější)
Declension edit
Declension of odpočinutý (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | odpočinutý | odpočinutá | odpočinuté | |
| genitive | odpočinutého | odpočinuté | odpočinutého | |
| dative | odpočinutému | odpočinuté | odpočinutému | |
| accusative | odpočinutého | odpočinutý | odpočinutou | odpočinuté |
| locative | odpočinutém | odpočinuté | odpočinutém | |
| instrumental | odpočinutým | odpočinutou | odpočinutým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | odpočinutí | odpočinuté | odpočinutá | |
| genitive | odpočinutých | |||
| dative | odpočinutým | |||
| accusative | odpočinuté | odpočinutá | ||
| locative | odpočinutých | |||
| instrumental | odpočinutými | |||
Further reading edit
- odpočinutý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odpočinutý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odpočinutý in Internetová jazyková příručka