omih
Old Czech
editEtymology
editInherited from Proto-Slavic *oměgъ.
Pronunciation
editNoun
editomih m inan
Declension
editDeclension of omih (hard o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | omih | omihy | omizi, omihové |
genitive | omiha, omihu | omihú | omihóv |
dative | omihu | omihoma | omihóm |
accusative | omih | omihy | omihy |
vocative | omiže | omihy | omizi, omihové |
locative | omizě, omihu | omihú | omiziech |
instrumental | omihem | omihoma | omihy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
edit- Czech: oměj
Further reading
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “omih”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Categories:
- Old Czech terms inherited from Proto-Slavic
- Old Czech terms derived from Proto-Slavic
- Old Czech terms with IPA pronunciation
- Old Czech lemmas
- Old Czech nouns
- Old Czech masculine nouns
- Old Czech inanimate nouns
- Old Czech nouns with actual gender different from declined gender
- Old Czech masculine inanimate nouns
- Old Czech hard masculine o-stem nouns