omluva

Czech

Etymology

Deverbal from omluvit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈomluva]

Noun

omluva f

1. apology

Declension

Declension of omluva (hard feminine)

	singular	plural
nominative	omluva	omluvy
genitive	omluvy	omluv
dative	omluvě	omluvám
accusative	omluvu	omluvy
vocative	omluvo	omluvy
locative	omluvě	omluvách
instrumental	omluvou	omluvami

Further reading

• omluva in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• omluva in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• omluva in Internetová jazyková příručka