ospravedlnitelný
Czech edit
Etymology edit
From ospravedlnit + -telný.
Pronunciation edit
Adjective edit
ospravedlnitelný
- justifiable
- Antonym: neospravedlnitelný
Declension edit
Declension of ospravedlnitelný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | ospravedlnitelný | ospravedlnitelná | ospravedlnitelné | |
| genitive | ospravedlnitelného | ospravedlnitelné | ospravedlnitelného | |
| dative | ospravedlnitelnému | ospravedlnitelné | ospravedlnitelnému | |
| accusative | ospravedlnitelného | ospravedlnitelný | ospravedlnitelnou | ospravedlnitelné |
| locative | ospravedlnitelném | ospravedlnitelné | ospravedlnitelném | |
| instrumental | ospravedlnitelným | ospravedlnitelnou | ospravedlnitelným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | ospravedlnitelní | ospravedlnitelné | ospravedlnitelná | |
| genitive | ospravedlnitelných | |||
| dative | ospravedlnitelným | |||
| accusative | ospravedlnitelné | ospravedlnitelná | ||
| locative | ospravedlnitelných | |||
| instrumental | ospravedlnitelnými | |||
Further reading edit
- ospravedlnitelný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- ospravedlnitelný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- ospravedlnitelný in Internetová jazyková příručka