ostření

Czech

Etymology

From ostřit +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈostr̝̊ɛɲiː]

Noun

ostření n

1. verbal noun of ostřit
2. sharpening, grinding

Declension

Declension of ostření (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	ostření	ostření
genitive	ostření	ostření
dative	ostření	ostřením
accusative	ostření	ostření
vocative	ostření	ostření
locative	ostření	ostřeních
instrumental	ostřením	ostřeními

Related terms

• ostřit

 

Further reading

• “ostření”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “ostření”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)