přerušit

Czech

Etymology

From pře- +‎ rušit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛruʃɪt]

Verb

přerušit pf (imperfective přerušovat)

1. to interrupt

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přerušit, přerušiti	Active adjective	přerušivší
Verbal noun	přerušení	Passive adjective	přerušený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přeruším	přerušíme	—	přerušme
2nd person	přerušíš	přerušíte	přeruš	přerušte
3rd person	přeruší	přeruší	—	—

The verb přerušit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přerušil	přerušili	přerušen	přerušeni
masculine inanimate		přerušily		přerušeny
feminine	přerušila		přerušena
neuter	přerušilo	přerušila	přerušeno	přerušena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	přerušiv
feminine + neuter singular	—	přerušivši
plural	—	přerušivše

Derived terms

• přerušení

 

Further reading

• přerušiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přerušiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přerušit in Internetová jazyková příručka