přesvědčit
CzechEdit
EtymologyEdit
PronunciationEdit
VerbEdit
přesvědčit pf
- to convince
ConjugationEdit
Conjugation
Infinitive | přesvědčit, přesvědčiti | Active adjective | přesvědčivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | í | Passive adjective | přesvědčený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přesvědčím | přesvědčíme | — | přesvědčeme, přesvědčme |
2nd person | přesvědčíš | přesvědčíte | přesvědči, přesvědč | přesvědčete, přesvědčte |
3rd person | přesvědčí | přesvědčí | — | — |
The verb přesvědčit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přesvědčil | přesvědčili | přesvědčen | přesvědčeni |
masculine inanimate | přesvědčily | přesvědčeny | ||
feminine | přesvědčila | přesvědčena | ||
neuter | přesvědčilo | přesvědčila | přesvědčeno | přesvědčena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | přesvědčiv |
feminine + neuter singular | — | přesvědčivši |
plural | — | přesvědčivše |
Related termsEdit
Further readingEdit
- přesvědčiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přesvědčiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přesvědčit in Internetová jazyková příručka