Czech

edit

Etymology

edit

From pře- +‎ svědčit.

Pronunciation

edit
  • IPA(key): [ˈpr̝̊ɛsvjɛt͡ʃɪt]

Verb

edit

přesvědčit pf (imperfective přesvědčovat)

  1. to convince

Conjugation

edit
Conjugation of přesvědčit
infinitive přesvědčit, přesvědčiti active adjective přesvědčivší


verbal noun přesvědčení passive adjective přesvědčený
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person přesvědčím přesvědčíme přesvědčeme, přesvědčme
2nd person přesvědčíš přesvědčíte přesvědči, přesvědč přesvědčete, přesvědčte
3rd person přesvědčí přesvědčí

The verb přesvědčit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate přesvědčil přesvědčili přesvědčen přesvědčeni
masculine inanimate přesvědčily přesvědčeny
feminine přesvědčila přesvědčena
neuter přesvědčilo přesvědčila přesvědčeno přesvědčena
transgressives present past
masculine singular přesvědčiv
feminine + neuter singular přesvědčivši
plural přesvědčivše
edit

Further reading

edit
  • přesvědčiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • přesvědčiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • přesvědčit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025