přispěchat

Czech

Etymology

From při- +‎ spěchat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪspjɛxat]

Verb

přispěchat pf (imperfective přispíchat)

1. to come rushing (to help someone)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přispěchat, přispěchati	Active adjective	přispěchavší
Verbal noun	přispěchání	Passive adjective	přispěchaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přispěchám	přispěcháme	—	přispěchejme
2nd person	přispěcháš	přispěcháte	přispěchej	přispěchejte
3rd person	přispěchá	přispěchají	—	—

The verb přispěchat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přispěchal	přispěchali	přispěchán	přispěcháni
masculine inanimate		přispěchaly		přispěchány
feminine	přispěchala		přispěchána
neuter	přispěchalo	přispěchala	přispěcháno	přispěchána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	přispěchav
feminine + neuter singular	—	přispěchavši
plural	—	přispěchavše

Further reading

• přispěchati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přispěchati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přispěchat in Internetová jazyková příručka