plnoletost

Czech

Etymology

From plnoletý +‎ -ost.

Noun

plnoletost f

1. age (time of life when one attains full person rights)

Declension

Declension of plnoletost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	plnoletost	plnoletosti
genitive	plnoletosti	plnoletostí
dative	plnoletosti	plnoletostem
accusative	plnoletost	plnoletosti
vocative	plnoletosti	plnoletosti
locative	plnoletosti	plnoletostech
instrumental	plnoletostí	plnoletostmi

Further reading

• “plnoletost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “plnoletost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989