požehnání

Czech

Etymology

From požehnat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoʒɛɦnaːɲiː]

Noun

požehnání n

1. verbal noun of požehnat
2. blessing

Declension

Declension of požehnání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	požehnání	požehnání
genitive	požehnání	požehnání
dative	požehnání	požehnáním
accusative	požehnání	požehnání
vocative	požehnání	požehnání
locative	požehnání	požehnáních
instrumental	požehnáním	požehnáními

Further reading

• “požehnání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “požehnání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “požehnání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)