podmanit

Czech

Etymology

From pod- +‎ man +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpodmaɲɪt]
• Hyphenation: pod‧ma‧nit

Verb

podmanit pf (imperfective podmaňovat)

1. to seize, to subjugate to conquer
2. to enchant, to enthral

Conjugation

Conjugation

Infinitive	podmanit, podmaniti	Active adjective	podmanivší
Verbal noun	podmanění	Passive adjective	podmaněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	podmaním	podmaníme	—	podmaňme
2nd person	podmaníš	podmaníte	podmaň	podmaňte
3rd person	podmaní	podmaní	—	—

The verb podmanit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	podmanil	podmanili	podmaněn	podmaněni
masculine inanimate		podmanily		podmaněny
feminine	podmanila		podmaněna
neuter	podmanilo	podmanila	podmaněno	podmaněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	podmaniv
feminine + neuter singular	—	podmanivši
plural	—	podmanivše

Further reading

• “podmaniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “podmaniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989