politování

Czech

Etymology

From politovat +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpolɪtovaːɲiː]

Noun

politování n

1. verbal noun of politovat
2. regret

   S politováním musím říct... ― I regret to say...

   vyvolat politování ― to arouse regret

Declension

Declension of politování (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	politování	politování
genitive	politování	politování
dative	politování	politováním
accusative	politování	politování
vocative	politování	politování
locative	politování	politováních
instrumental	politováním	politováními

Related terms

• politováníhodný

 

Further reading

• politování in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• politování in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• politování in Internetová jazyková příručka