posluchač

Czech

Etymology

From poslouchat +‎ -ač.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈposlʊxat͡ʃ/

• Audio

  (file)

Noun

posluchač m

1. listener (someone who listens, especially to a speech or a broadcast)

   posluchači rozhlasu ― (please add an English translation of this usage example)

2. university student

   posluchači vysokých škol ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	posluchač	posluchačové, posluchači
genitive	posluchače	posluchačů
dative	posluchačovi, posluchači	posluchačům
accusative	posluchače	posluchače
vocative	posluchači	posluchačové, posluchači
locative	posluchačovi, posluchači	posluchačích
instrumental	posluchačem	posluchači

See also

• divák
• obecenstvo
• publikum

Further reading

• posluchač in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• posluchač in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989