posluchač

Czech

Etymology

From poslouchat +‎ -ač.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈposluxat͡ʃ]

• Audio:

  (file)

Noun

posluchač m anim

1. listener (someone who listens, especially to a speech or a broadcast)

   posluchači rozhlasu ― radio listeners

2. university student

   posluchači vysokých škol ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of posluchač (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	posluchač	posluchači
genitive	posluchače	posluchačů
dative	posluchačovi, posluchači	posluchačům
accusative	posluchače	posluchače
vocative	posluchači	posluchači
locative	posluchačovi, posluchači	posluchačích
instrumental	posluchačem	posluchači

See also

• divák
• obecenstvo
• publikum

Further reading

• posluchač in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• posluchač in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• posluchač in Internetová jazyková příručka